Co je akné ?

Akné patří mezi nejčastější kožní onemocnění, s různou intenzitou se objevuje téměř u každého jedince, v časné dospělosti většinou spontánně vymizí. Časné projevy akné znamenají současně i závažnější průběh a rozsah onemocnění.

Akné postihuje obě pohlaví, u mužů bývají projevy výraznější. Onemocnění má značný psychosociální dopad na postižené jedince.

Postiženy jsou především oblasti kůže s bohatou distribucí folikulů mazových žláz. Projevy onemocnění jsou provázeny zvýšenou produkcí kožního mazu, tzv. seboreou, poruchou rohovění ve vývodech folikulů mazových žláz a tvorbou tzv. komedonů (černé tečky). Následně pak vznikají zánětlivé papulky, pustule (hnisavé infiltrované kožní projevy) až hnisavé uzly (abscesy) a onemocnění ústí ve tvorbu jizev.

Vznik akné závisí na řadě faktorů, např. na dědičnosti, tvorbě mazu, na vlivu hormonů, působení bakterií, na poruchách rohovění vývodů mazových žláz. Dědičný je sklon k akné, neexistuje však jednotný způsob dědičnosti. Přítomností akné u obou rodičů je pravděpodobnost vzniku akné u dítěte v období puberty udávána až u 50 % jedinců. Základním předpokladem pro vznik onemocnění je zvýšená tvorba kožního mazu (mastný typ kůže). U akné zjišťujeme zvětšené mazové žlázy s vyšší produkcí kožního mazu. Tlumením tvorby kožního mazu se projevy akné zlepšují. Kožní maz ve žlázách a ve vývodech mazových žláz neobsahuje mastné kyseliny, dokud se maz nedostane do kontaktu s bakteriemi v rozšířené části vývodu mazové žlázy.

Volné mastné kyseliny jsou tzv. komedogenní, tzn. že jsou pravděpodobně zodpovědné za poruchy rohovění (zvýšené rohovění -- hyperkeratóza), které vyvolají tvorbu komedonů. Navíc volné mastné kyseliny přitahují leukocyty (bílé krvinky), čímž působí na přeměnu komedonů na zánětlivé změny typu papulek a pustulek.

Každá mazová žláza je osídlena bakteriemi nebo houbami, které nejsou za normálních okolností příčinou onemocnění. Blíže k povrchu nacházíme houbovitého původce (Pityrosporum ovale) a hlouběji stafylokoky a propionibakterie (Propionibacterium acne).

Vývoj mazových žláz a množství produkovaného mazu jsou řízeny androgenními hormony, především testosteronem. Protože jsou androgeny produkovány i kůrou nadledvinek, vzniká akné u dívek ještě před vznikem menstruačního cyklu. Testosteron sám je biologicky neaktivní, aktivní je jeho redukovaná forma 5-alfa-dihydrotestosteron (DHT). Množství tohoto hormonu je v kůži nemocných s akné až 30× vyšší než u zdravých jedinců. Proto i podávání anabolik s androgenním efektem (bodybuilding, doping) zvyšuje produkci mazu a zhoršuje akné. Estrogeny (antikoncepce, gravidita) nepřímo tlumí produkci kožního mazu.
Komedony (uhry) pak vznikají zvýšeným rohověním buněk (a snížením odlučováním rohovějících buněk, tzv. korneocytů) ve vývodu mazových žláz. S rostoucí velikostí komedonů se zmenšují lalůčky mazových žláz. Výsledná porucha lipidů (tukových látek) pokožky podporuje i růst propionibakterií.

Roli hraje i vyšší reakční pohotovost folikulů mazových žláz na řadu fyziologických i jiných podráždění ústících ve zvýšené rohovění.